S l e z s k á    h y m n a


Úvod


Historie vzniku


Text hymny


Další verze


Melodie ke stáhnutí


Prameny a kontakt





znak Slezska

Příběh vzniku slezské hymny je velice zajímavý, podílel se na něm velkou měrou i známý český básník a spisovatel Jan Neruda (1834 - 1891). Ten se totiž o úděl českých lidí ve Slezsku (přesněji v malé časti Slezska, která patřila tehdejšímu Rakousku-Uhersku) velmi zajímal.

Samotný popud ke vzniku hymny však vzešel od JUDr. Antonína Grudy (1844 - 1908), kněze z Kateřinek (dnes součást Opavy), českého politika a buditele Slezska. P. Gruda navštívil v březnu 1885 osobně Nerudu v Praze a požádal ho, aby pomohl k vytvoření hymny. Posteskl si že Češi mají "Kde domov můj", Moravané svou hymnu "Moravo", jen českým občanům ve Slezsku takováto píseň chybí. Jan Neruda ochotně přislíbil pomoc. Sám však již byl nemocný, a tak se dopisem dne 25. března 1885 obrací na svého přítele, básníka Adolfa Heyduka (1835 - 1923).

V dopise Neruda Heyduka chválí "Máš prostý, jasný tón a cit. Výbornou národní formu." a vyzývá jej: "Zvěčni se, napiš ten text!". Zároveň sám navrhuje, aby měla píseň dvě nebo tři sloky vždy po šesti až osmi verších. Prosí rovněž Heyduka, aby podle přání Grudy byla v textu naznačena myšlenka, že "Velehrad dal Slezanům víru, Praha historii, slávu". Sám navrhuje osnovu: "1. sloka láska k slezské domovině, 2. Velehrad, Praha, 3. veselý pohled do budoucnosti slibné". Přeje si také , aby byla hymna "nejširším kruhům přístupná" a zároveň však "cenzuře praničím se nepříčící. I když Neruda hned v dalším dopise píše, že se jeho radami Adolf Heyduk nemusí řídit, přece jen se v textu slezské hymny všechny tyto motivy objevují. Je tedy zřejmé, že se Jan Neruda na tvorbě hymny výrazně podílel.

Adolf Heyduk žádosti vyhověl záhy, do týdne byl nádherný text hotov. Už 3. dubna 1885 se proto mohl Neruda obrátit na svého dalšího přítele, barytonistu Národního divadla Josefa Lva, aby složil nápěv. I on byl rychlý, hudbu složil během čtyř dnů. Je pravděpodobné, že Neruda se podílel na zaplacení vydání prvního nákladu. Dne 8. června 1885 děkuje typografovi Danielu Sluníčkovi za vydání prvních 1500 výtisků. Důvodem spěchu byla snaha, aby se hymna co nejrychleji rozšířila mezi lidmi a aby se zpívala už při letnicích, kdy měli Slezané opět přijet do Prahy do divadla. Poprvé slezská hymna zazněla 7. června 1885 ve Slavkově u Opavy na mimořádné valné hromadě Matice opavské.

Na Heydukův text bylo složeno hned pět (!) nápěvů. Nejznámější a také nejvíce hraný nebyl ten od Josefa Lva, ale až ten poslední, složený po roce 1900 Eduardem Bartoníčkem, ostravským sbormistrem a ředitelem kůru kostela sv. Spasitele. O další zhudebnění se pokusil krátce po Josefu Lvovi pražský skladatel vlasteneckých sborů Josef Paukner (1847 - 1906), po něm kolem roku 1900 bývalý ředitel opavského gymnázia Josef Fürst. Existuje ještě jeden notový zápis slezské hymny, jeho autor je však neznámý.

Ačkoliv celkem existují dokonce čtyři texty, jež nesou označení "slezská hymna", a k nim existuje plných třináct různých hudebních melodií, nejznámější a nejrozšířenější slezskou hymnou je určitě ta s textem Adolfa Heyduka a hudbou Eduarda Bartoníčka.